Téma týdne10/13:Brusel pokutuje Microsoft,kdy dojde na Apple

Moderátor: Mods_senior

Uživatelský avatar
Jiří Macich ml.
Externí přispěvovatel
Level 1.5
Level 1.5
Příspěvky: 138
Registrován: září 12
Bydliště: Proboštov u Teplic
Pohlaví: Muž
Stav:
Offline
Kontakt:

Téma týdne10/13:Brusel pokutuje Microsoft,kdy dojde na Apple

Příspěvekod Jiří Macich ml. » 10 bře 2013 23:01

Téma týdne 10/2013: Brusel pokutuje Microsoft, kdy dojde na Apple a Google?

TemaTydne10.jpg
TemaTydne10.jpg (8.84 KiB) Zobrazeno 5390 x


Nekonečná válka webových prohlížečů se z technologické oblasti opět přesunula na byrokratickou půdu. Evropská komise uložila Microsoftu pokutu přesahující půl miliardy euro. Proč si ale Brusel neposvítí i na další tvůrce prohlížečů s neméně ostrými lokty?

Evropská komise překvapivě minulý týden uložila americké společnosti Microsoft pořádně tučnou pokutu ve výši 561 milionů euro za neplnění jejího nařízení z roku 2009. Tehdy se Microsoft pokutě vyhnul, když akceptoval, že uživatelům Windows XP a novějších bude v Evropské unii a několika dalších evropských zemích zobrazovat tzv. ballot screen.

Jde o speciální okno (od Windows XP po Windows 7) resp. obrazovku (ve Windows 8) informující uživatele o možnosti vybrat si jiný webový prohlížeč než předinstalovaný Internet Explorer. Ballot screen kromě toho uživatelům nabízí nejrozšířenější webové prohlížeče na základě tří nezávislých statistik. Nejenže tedy ve formě ballot screen musí Microsoft dělat osvětovou kampaň, ale zároveň bezplatně propagovat konkurenční prohlížeče.

01.png

Evropská komise totiž v roce 2009 vyhověla už poměrně vousaté stížnosti norské společnosti Opera Software. Podle ní Microsoft porušil pravidla rovné hospodářské soutěže, když Internet Explorer předinstaloval do svého operačního systému, jehož některá verze je stále v průměru na devíti z deseti osobních počítačů. Ve stížnosti však nešlo jen o samotnou přítomnost Internet Exploreru v nejvýznamnější rodině operačních systémů.

Norská softwarová společnost, která stojí za prohlížečem Opera a jeho úspěšnějšími mobilními sestrami Opera Mini a Opera Mobile, argumentovala i tím, jak se Microsoft staví k webovým standardům. Respektive stavěl v době podávání stížnosti. Zřejmě i díky ní je na tom Internet Explorer dnes s podporou webových standardů výrazně lépe než „v temných dobách“ na konci minulého století a počátku toho aktuálního.

02.png

Nicméně někdejším nerespektováním webových standardů (byť mají statut pouhého doporučení, samotné nemají žádnou právní váhu) při postavení prohlížeče Internet Explorer na trhu, prý Microsoft deformoval celé webové prostředí. Evropská komise stížnosti nakonec vyhověla a ballot screen se následně ukázala býti nejméně bolestivým řešením.

Microsoft nemusel platit astronomickou pokutu a zdálo se, že spor zůstane jen další kapitolou historie nekonečné války webových prohlížečů. Nechme stranou, jestli Evropská komise udělala správně, když stížnosti vyhověla. Jde o poměrně složitou situaci. Experti na obchodní právo se staví spíše na stranu Evropské komise, protože Microsoft podle nich měl a má významnou tržní sílu, kterou zneužil.

Experti na IT ovšem zase z větší části nesouhlasí. Podle nich by skutečným zneužitím bylo blokování možnosti nahradit Internet Explorer alternativním prohlížečem. Navíc stížnost byla podávána již v době, kdy se výrazně snižoval tržní podíl Internet Exploreru a zlaté časy prožíval Mozilla Firefox. Evropská komise ale rozhodla, jak rozhodla a toho se držme.

Podezření, obvinění, astronomická pokuta
Loni v létě Evropská komise překvapila vyřčeným podezřením, že Microsoft nařízení resp. dohodu neplní, protože ballot screen nezobrazuje všem uživatelům tak, jak mu bylo nařízeno, respektive, jak se sám zavázal pod hrozbou pokuty až ve výši 10 % jeho ročního obratu (nikoliv zisku!), což někdo ale bere jako kývnutí na dohodu s odjištěnou pistolí u hlavy.

Microsoft se neméně překvapivě ale přiznal, že se ballot screen neobjevila na necelých třiceti milionech počítačů, kde se zobrazit měla. Podle jeho tvrzení šlo o technické nedopatření, které přinesl první a dnes už zřejmě i poslední servisní balíček pro oblíbená Windows 7. Microsoft chybu opravil a notně si sypal popel na hlavu.

Evropské komisi nabídl, že ballot screen bude zobrazovat o rok déle, než se původně zavázal. Evropská komise však na podzim loňského roku Microsoft oficiálně obvinila z porušení svého nařízení a minulý týden mu za to uložila pokutu v astronomické výši. Z dostupných informací se zdá, že snaha opět najít nějakou dohodu tu tentokrát nebyla. Alespoň ne ze strany Evropské komise.

Evropský hon na čarodějnice z Redmondu
Někdo se na to může dívat tak, že Evropské komisi již s Microsoftem oprávněně došla trpělivost. Někdo zase tak, že upřednostnila finanční injekci před skutečným řešením (údajného) problému. To je věc názoru. Neoddiskutovatelné ale je, že Evropská komise neměří všem stejně a její postup vůči Microsoftu proto již zavání šikanou.

Evropská komise se totiž tváří, že vzhledem k důležitosti webu jako platformy chce na trh webových prohlížečů bedlivě dohlížet. Nicméně v jejím zorném poli je pouze Microsoft. Že nenařizuje ballot screen i v systému OS X nebo linuxových distribucích, je v pořádku, protože v jejich případě se nedá hovořit o významné tržní síle, která by mohla být jakkoliv zneužita předinstalovaným prohlížečem.

Jsou tu ale jiné příklady, kdy by podle nastolené politiky Evropská komise jednat měla, ovšem nejedná. Například takový Android od Googlu nemá u nově prodávaných chytrých mobilů již delší dobu o moc slabší pozici než Microsoft Windows na osobních počítačích. Analytici navíc čekají další růst jeho tržního podílu.

Android ovšem nečelí obvinění ze zneužití svého tržního postavení a nemusí namísto předinstalovaného prohlížeče uživatelům nabízet alternativy, přestože 5,36 % uživatelů setrvává právě u předinstalovaného prohlížeče (zdroj: StatCounter, data za únor 2013). V případě iOS od Applu je situace ještě horší.

Jde o druhý nejvýznamnější mobilní systém a jsou jím vybavené tablety iPad a iPad Mini, které nemají v prodejnosti žádného silného rivala. Přesto Evropské komisi nevadilo, že Apple nejdříve odmítal vpustit jakýkoliv alternativní prohlížeč na svou mobilní platformu. Dodnes není možné předinstalované Safari zcela nahradit alternativním prohlížečem, což zřejmě také nevadí.

Tržní segment tabletů už dávno oproti segmentu osobních počítačů není nevýznamným. Podle analytické agentury Canalys každý šestý osobní počítač prodaný v posledním čtvrtletí loňského roku byl právě iPad s iOS. Analytici totiž nově tablety zařazují po bok osobních počítačů. Za zdůraznění stojí, že každým šestým osobním počítačem nebyl tablet, ale konkrétně iPad s iOS.

Přitom jen 0,19 % uživatelů zařízení s iOS volí jiný prohlížeč než předinstalované mobilní Safari (zdrojem je opět StatCounter a jeho data za únor 2013). Statistiku zde dost možná zkresluje, že v praxi se Safari otevírá i v řadě případů, kdy si uživatel nainstaloval jiný prohlížeč, který chce používat, ovšem o to více by při nastolené politice byl zásah Evropské komise na místě.

Ale zpět k desktopovým prohlížečům, kde by za pozornost Bruselu stál Google Chrome. Podle některých zdrojů (např. právě StatCounter) je už bezmála rok nejrozšířenějším webovým prohlížečem. Nedopustil se však Google při vytváření uživatelské základny zneužití svého postavení na trhu v jiných oblastech?

Google Chrome je propagován napříč službami Googlu včetně jeho vyhledávače, který je nejpoužívanějším na světě s tržním podílem 89,64 % (StatCounter, data za únor 2013). Google Chrome je také mj. nabízen i uživatelům služby Gmail, dnes už největší e-mailové služby na světě. Ale i v dalších službách je nabízen s různými sliby točícími se kolem rychlosti či bezpečnosti.

03.png

Evropská komise již loni upozornila Google, že může zneužívat své tržní postavení, když výsledky vyhledávání propojuje se svými dalšími službami, čímž podle ní vylepšuje tržní postavení svých jednotlivých služeb (např. Google Maps) na úkor těch konkurenčních, které přístup do jeho výsledků vyhledávání (logicky) nemají. O propagaci Google Chrome však nepadlo ani slovo.

Za zmínku také stojí, že Evropská komise loni zkoumala restrikce pro prohlížeče na zcela nové platformě Windows RT ještě než se dostala na trh, přestože právně by proti nim mohla zasáhnout jedině v případě, kdy by systém měl výraznou tržní sílu a restrikce vůči konkurenčním prohlížečům by byly vyhodnoceny jako její zneužití.

Evropská komise nakonec musela uznat, že jí nic neopravňuje k zásahu proti podmínkám nastaveným pro vývoj alternativních prohlížečů pro Windows RT. Přesto už pouhé zkoumání situace kolem Windows RT a alternativních prohlížečů vyvolává velmi závažné otazníky. Proč Evropská komise obdobně nezkoumala Google Chrome OS a nezkoumá Firefox OS?

Zvlášť, když použití alternativního prohlížeče není vzhledem k technologické povaze obou systémů možné vůbec. Ano, Evropská komise by rovněž došla závěru, že tyto systémy dosud nemají významnou tržní sílu, kterou by mohly zneužít. Ale už absence podobného zkoumání, kterým si prošla Windows RT, jež nejsou apriori uzavřené pro konkurenční prohlížeče, o něčem vypovídá.

Evropské komise si v oblasti webových prohlížečů vytyčila nějakou politiku opřenou o instrumenty, které jako regulátor panevropského trhu má. Názory odborné i laické veřejnosti na tento fakt se různí. Osobně však považuji za mnohem důležitější, že se vzhledem k uvedeným příkladům zdá, že ona politika platí jen pro někoho. Otázkou je proč, ale to už bychom se pouštěly na tenký led divokých spekulací.

Screenshoty a úvodní obrázek: autor
Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Zaměřuje se na tržní segmenty SOHO a SMB.

Reklama
  • Mohlo by vás zajímat
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek
  • Apple Music vs Spotify
    od ShadowWord:Pain » 25 zář 2023 22:11 » v Vše ostatní (sw)
    7
    2784
    od ShadowWord:Pain Zobrazit poslední příspěvek
    28 zář 2023 20:58

Zpět na “Ostatní články”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů