Většinu dotazů by měli zodpovědět tady:
http://forum.ubuntu.cz/ A dost možná tam už odpověď je.
Grafika záleží na ovladači grafické karty, jestli pro tu tvojí existuje nesvobodný, je pravděpodobné že bude fungovat lépe než otevřený, který máš v systému defaultně.
Také je možné přidat rozlišení ručně přímo do konfiguračního souboru X serveru, ale výsledek je nejistý a můžeš skončit s černou obrazovkou. To naštěstí není až taková katastrofa, vždycky se dá přepnout do textové konzole a zase to ručně přematlat zpátky.
Tvoje klávesnice se s Linuxem očividně nemá ráda, řešilo se to už před lety:
https://bugs.launchpad.net/ubuntu/+bug/1026527
Ten screenshot není problém Linuxu, prostě při ukládání změň název, aby neobsahoval znaky jako je dvojtečka a podobně. Unixové systémy s tím nemají problémy, ale ty maloměkké jsou poněkud omezenější. Nebo si změň název po uložení...
S písničkou je to to samé jako s grafikou, některé formáty jsou svobodné, některé proprietární. Takže třeba OGG můžeš přehrávat okamžitě, ale nainstalováním kodeku na MP3 v některých zemích porušíš zákon, proto v základní instalaci není. Můžeš to udělat dodatečně na svoje vlastní nebezpečí.
Co se disků týče, já jsem na to ze začátku zíral jak pračlověk na vrtulník. Dokonce jsem si nějaký čas hrál s Minixem, abych opravdu pochopil jak to funguje, a když mi to nakonec došlo, tak naopak mám křeče z těch windowsích oddělených disků.
V unixových systémech totiž platí
"všechno je soubor", takže adresář je soubor obsahující další soubory a/i adresáře, disk je soubur, který se dá jako adresář připojit do libovolného místa stromu, klávesnice je soubor který se dá číst po jednotlivých znacích, zvuková karty je soubor kam můžeš poslat nějaká data která uslyšíš, operační paměť je soubor který si jako správce můžeš zobrazit, a soubor je dokonce i procesor, který ti tak o sobě může poskytnout údaje
Což je jeden z důvodů proč musíš tak často zadávat svoje heslo. Na rozdíl od windowsího Administrátora, který má svoje pravomoci poměrně omezené, je linuxový root absolutní bůh. Smí udělat cokoliv a nic mu v tom nemůže zabránit. Tohle je taková malá část ochrany před blbostí uživatele a příliš snadným nabouráním systému zvenku. Ano, i v Linuxu je to možné.
Třeba já jsem kdysi muje Ubuntu instaloval třikrát. První dvě instalace se mi povedlo dokonale zničit, zato ta třetí jela bez problémů sedm let.
Koukám že se na tebe mezitím vrhlo pár dalších lidí, tak bych ještě doplnil: Linux je název jádra operačního systému, tedy toho jednoho úplně nejdůležitějšího programu, který spouští všechny ostatní a poskytuje jim služby které potřebují k chodu. Všechno ostatní je běží nad ním, a dohromady se tomu říká "distribuce". Jednotlivé distribuce se liší tím co obsahují, jak náročné jsou na znalosti jejich uživatele, a dalšími věcmi. Je pár základních distribucí a stovky z nich odvozených, které udělali lidé, jimž se nelíbilo to co dostali v základu a rozhodli se to udělat jinak.