► Zobrazit spoiler
- Southland tales na japonsky sposob. So vsetkymi "pre" a "proti"... .
- all perverts are born equal. Znáte ty filmové kecy typu "Jestli mi to s ní nevyjde, tak si můžu hodit mašli, protože můj život je nenávratně v prdeli"? Tady nic takového nezazní ani jednou, a přesto nejpozději v druhé třetině zjistíte, že právě tohle se vám honí hlavou. Ultimátní završení romantického žánru a filmů o lásce, jakékoli další snahy jsou po tomto opusu zcela zbytečné.
- ,,KAŽDÝ MÁ ŽIVOT, JAKÝ SI HO UDĚLÁ. A BÝT ZVRHLÝ JE JEDNA Z CEST.“...... /// Netradiční příběh o cestě k 1.erekci, nešťastný lásce a životě v hříchu. Film plnej voyeurství, oplzlostí, úchylný zábavy, sexu i smrti jménem Boha (a něco novýho bys neměl? Bůh je sobec, stejně jako lidi!), nenávisti, vedoucí přes lapání bobříků ke ztopoření srdce. Tomu já říkám UMĚNÍ! (nebo ne?) SLÁVA VŠEMU PERVERZNÍMU! Uchylákova působivě podrobná a komplexní příručka plná lásky. Škoda, že to sekli z těch 6ti hodin (jen) na čtyři (aspoň ti zbyde víc času na focení…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rajcujou mě příběhy podle skutečnosti a navíc - plný hříchů. 2.) Páč mi nikdo nemusí vysvětlovat, že všechny pravdy světa jsou ukrytý….(tak schválně!). 3.) Jsem spíš na tu erekci na srdci (proto vocením amputaci čur*ka nůžkama).
- skutečně geniální jízda, která člověka s naprostou plynulostí a osobní jistotou provede mnoha žánry filmu. Od komedie až po drama, martial arts, gore, filosofické otázky, náboženství, křesťanství, problematiku rodinných vztahů a já nevím po co ještě. Přitom naprosto pevně drží film "na nohou", není to absolutně žádná spatlanina a ty 4 hodiny utečou jako nic. Největší genialitou na tomto filmu zřejmě je, že ani vteřinu nenudí, není v něm jedinná část, která by nezaujala, nepobavila nebo nudila!!! Není to výpravný film, ale spíše jednoduché komorní drama o vztahu několika postav a jedné dosti netradiční lásce dvou mladých lidí. Plus problematika sekt a náboženství. Je to geniální dílo, jeden z nejlepších asijských filmů, jaký jsem kdy v životě viděl a vřele jej všem doporučuji. 100% japonské!!! Důkladnější koment není v mých silách kvůli délce, rozsahu a obrovskému záběru tohoto majstrštyku ...
- naprosto šílené a naprosto úchvatné. Co jiného se dá napsat, to se musí prostě vidět.
- ak si myslíte, že Svätá Mária a erekcia penisu, majú od seba na hony ďaleko, po tomto filme to prehodnotíte znovu. Ultradlhá vše-žánrová pastva pre oči, ktorá má raz bližšie k Biblii a raz k Príručke mladého úchyla. Modlitba, lesbický sex, únos, psychiatria žijú v symbióze a harmónií, pod skvelou taktovkou režiséra, heroickými výkonmi hlavných postáv. Pritom od Love Actually je to vycibrenejšia a hlbšia analýza lásky, dejovo radikálnejšia, než všetky cirkvi sveta a pritom vtipná do norku kosti. Je to oheň bijúceho srdca nemravnosti, ktoré sa v zápätí rozplynie na prach pred láskou, ktorá ho uhasí a predefinuje. Je to bomba, ktorú položil šialený úchyl do sídla sekty a vyvolal rozruch nielen radikálov, ale širokej verejnosti. Je to kult.
- Pod vlivem lásky, aneb ultimátní filmový zážitek z oblasti lásky a utrpení. Ovšem žádná lacinná slzopudnost, ani patos! Spousta scén je podána s výbornou nadsázkou, až humorem, celý film je nefalšovaně zábavný, zajímavý a hustě protkaný dějem. Nelze tedy říct, že 4 hodiny jsou přehnané, ba naopak, snímek působí stále svižným dojmem, udržuje si tempo, pořád přicházejí nové, významné události, nakousává se spousta lásce příbuzných témat a také vše je opepřeno patřičnou dávkou "úchylnosti". Pod vlivem lásky vás očaruje, pohltí, emocionálně rozdrtí, ale následně také slepí nádhernou katarzí. Tohle je opravdu nadčasová dokonalost a jeden z mých nejvíc srdcových filmů... 10/10
- tenhle film je tak neskutečnej, že ani nevim, co k tomu napsat, prostě 4 hodiny něčeho, co se ani nedá popsat nebo sdělit z toho pocity, protože se to v člověku každou chvilku střídá, občas to je úžasný, občas to působí, že to nemá co říct, ale ve výsledku to drží diváka neustále v nenudícím stavu, což je na délku 4 hodin téměř neuvěřitelný a navíc to v sobě nese tématiku církve, náboženství, sekt a tak podobně, což určitě taky neni nic pro mě, ale režisér, kterej to celý kočíruje s ohromnou lehkostí, to dokázal namixovat tolika nápady a kontrastními tématy, který by k sobě asi nikde jinde neseděly (náboženství, víra, hledaní panny Marie * focení dívčích kalhotek na ulici, zabíjení, stříkání krve, ustříhnutí penisu) a na konci z toho udělal dokonalý love story. Je to film, kterej se prostě musí vidět.
- dynamický čtyřhodinový epos o lásce, víře a dovednosti nepozorovaně fotit spodní prádlo kolemjdoucích žen. Dost bylo líbezných romancí, kde se outsideři nakonec poslušně zařadí do společnosti. Japonský režisér Shion Sono přichází s uhrančivou vizí perverzního světa prosvětleného nepřemožitelnou láskou.
- Sion Sono je režisér takového borefestu jako Večeře u Noriko (jeden z mála filmů, ze kterých jsem kdy ve Varech odešel), a fakt bych nečekal, že od něj někdy uvidím film, který je delší než rozšířená verze (!) Návratu krále (nepočítáme-li titulky), a nebudu se u něj vůbec nudit. Mírné zkrácení by sice neuškodilo, ale i tak to uběhlo mnohem rychleji než minutáž naznačuje. A jaký je to film? Monumentální, provokativní, vtipný, bizarní, hysterický, smutný, úchylný, brutální, zamilovaný, teatrální, vizionářský, úsměvný... prostě japonský.
- značkuji si teritorium. ♥♥♥ Do kina chodím ráda a snažím se to provozovat často, i když distributoři se mnou zatvrzele bojují a k nám na venkov pouští jenom samé sračky. Jsem přesvědčená o tom, že právě na takovýhle film by se mělo chodit do kina. Japonština je opravdu krásný jazyk. Ještě jsem radostí vyskakovala do stropu, když jsem mezi řečí našla notoricky známé fráze z Kill Billa (Podívej se mi do očí! Lžeš!) Líbily se mi pasáže, které přehrávaly do absurdity, vybavuju si například bandu blbů vrhajících se na Yoko, jak pronáší své repliky unisono. Opakování záběrů zase evokovalo dojem básně, no dobře, tak lyrizované prózy, vytvářelo dojem rytmické lyrizované prózy, když už to musíte vědět. --- Hodnocení by dnes bylo čistých pět hvězdiček.
- i když je to tak dlouhé, tak mě to chytlo od začátku až do sladkého konce. I když se tam proplétají všechny možné žánry, tak to tak krásně sedí, je to střelené, ujeté, veselé, smutné, neuvěřitelné, surové i něžné. Být na tom v kině, tak je možné, že bych tomu těch 5* dala. Možná. Každopádně jsem ráda, že jsem to viděla. Hlavní hrdina je sympaťák, jeho protějšek je také fajn (žádný pocit, že je na čase ji strčit pod kolem jedoucí náklaďák se nekonal). Ostatní byli šílení. Ale to bylo také fajn. ^^ Dlouhé volné odpoledne - Let's go for it. Přemýšlím o tom již několik dní, a tak nějak si říkám: "Proč tomu sakra nedáš za 5*? Vždyť to bylo dokonalý!" Takže hodnocení měním z 4* na 5*. ^^
- navzdory čtyřem hodinám příjemně odsýpající komediální drama, ve kterém je snad všechno, co byste od asie chtěli - sladké slečny, krátké sukně, kalhotky, krev a dokonce jeden ustřižený penis. Naprosto mě ale iritovala totálně nezvládnutá zvuková složka filmu.
- milovat někoho doslova k zbláznění, nenávistně, od prvního okamžiku, opravdově .. to nemusí být jen film, ale i život. Ve filmu to všechno trvá krátce, i když to jako v tomto případě má čtyři hodiny. Ovšem v životě se to může vléct hodně dlouhou dobu .. znám to, vím jaké to je. Třeba to v reálu skončí podobně jako finále Ai no mukidashi. Stačí chtít ..
- super pecka. Odkladal som si ju stále na neurčito kvôli dlhej stopáži, ale nebol dôvod. V polke by som plné hodnotenie asi nedal ale koniec to zabil. Správne úchylné, zábavné, krvavé a dramatické ako je u Japoncov už zvykom. I keď som už od Shion Sonoa videl Suicide Circle a Hair Extensions, až po Love Exposure mám chuť jeho filmografiu preskúmať do posledného snímku.
- po delší době film, který mě opravdu překvapil a skrz svou epickou stopáž výstředně nabourával zažité filmové schémata a postupy. Ultimátní "Love Story", která jde v duchu japonské tradice až na hranici okázalého sebeobětování.
- není úplně košér hodnotit film, který jsem neviděl celý... šel jsem na něj s vědomím, že budu muset odejít dřív, ale myslel jsem si, že mi to nebude vadit a možná odejdu ještě dříve, než po třech hodinách. Když delegátka z TokyoFilmX mluvila o kladných reakcích, že publiku tenhle 4hodinový kus připadal jen jako hodinu a půl dlouhý, sálem se ozvalo chichotání; nikdo nevěřil. Když jsem se pak podíval na hodinky, jestli už uběhla aspoň ta hodina, uběhly už dvě... Zpočátku velmi svěží, vtipné, absurdní, nadsazené... později film sice zvážní, ale stejně si uchovává své lehké kouzlo. Odešel jsem opravdu na poslední chvíli, po třech a půl hodinách, velmi nerad, s vědomím, že jsem viděl jeden z nejlepších filmů festivalu.